Hlavní stavy a nemoci související s osteoporózou

Hormonální nerovnováha

Osteoporóza je často spojena s poklesem ženských pohlavních hormonů (zejména estrogenu), což je důvod, proč bývá častější u žen po menopauze. Ale hormonální změny mohou postihnout i muže, například při nízké hladině testosteronu.

Souvisí tedy s:

• menopauzou – pokles estrogenu urychluje úbytek kostní hmoty,
• amenoreou – vynechání menstruace u mladých žen (např. kvůli poruchám příjmu potravy) může vést ke ztrátě kostní denzity,
• poruchami štítné žlázy a nadledvin – např. hypertyreóza, Cushingův syndrom,
• testosteronem – u mužů může být osteoporóza spojena s nízkou hladinou testosteronu.

 

Poruchy výživy a vstřebávání živin

Silné kosti potřebují vápník, vitamin D a další minerály. Když tělo nemá dostatečný přísun nebo neumí tyto látky vstřebat, dochází k úbytku kostní hmoty.

Souvisí tedy s:

• celiakií – onemocnění, při kterém tělo nedokáže správně vstřebávat živiny ze střeva,
• poruchami příjmu potravy – např. anorexií, kdy tělu chybí tuk i hormony,
• chronickými onemocněními střev – jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida.

 

Chronická onemocnění a léky

Některé dlouhodobé choroby nebo jejich léčba mohou nechtěně poškodit kosti. Týká se to hlavně nemocí, které vyžadují dlouhodobé užívání kortikosteroidů (léky podobné stresovému hormonu kortizolu).

Souvisí tedy s:

• revmatoidní artritidou a dalšími revmatickými onemocněními,
• bronchiálním astmatem,
• celiakií a zánětlivými onemocněními střev – zhoršené vstřebávání vápníku a vitaminu D,
• chronickým onemocnění ledvin nebo jater,
• diabetes mellitus (cukrovka),
• onkologickými onemocněními – zejména při chemoterapii, hormonální terapii nebo terapii kortikoidy, popř. s transplantacemi (kde se kortikoidy běžně používají),
• užíváním dalších léků jako antiepileptik, heparinu a léků proti depresi.

 

Omezený pohyb a nezdravý životní styl

Tělo potřebuje pohyb, aby si udrželo zdravé kosti. Dlouhodobý pobyt na lůžku, sedavý způsob života nebo obezita zvyšují riziko úbytku kostní hmoty.

Souvisí tedy s:

• cévní mozkovou příhodou (omezená pohyblivost po mrtvici),
• Parkinsonovou nemocí nebo roztroušenou sklerózou,
• obezitou – paradoxně i nadváha může zatěžovat kosti, ale ne vždy vede k jejich posílení.

 

Závislosti a návyky

Kouření a alkohol mají přímý negativní vliv na kostní buňky. Navíc ovlivňují vstřebávání živin a hladiny hormonů.

Souvisí tedy s:

• alkoholismem,
• kouřením,
• závislostmi obecně – spojené s podvýživou a zanedbáním péče o zdraví.

 

Souvislosti s jinými fázemi života

Osteoporóza úzce souvisí s hormonálními změnami v různých fázích života, zejména s menopauzou, kdy pokles estrogenu urychluje úbytek kostní hmoty. Význam má také dětství a dospívání, kdy se vytváří vrcholová kostní hmota – nedostatečný vývoj v tomto období může zvýšit riziko osteoporózy ve stáří. Rizikovým obdobím je rovněž těhotenství a kojení, kdy je zvýšená potřeba mj. vápníku a vitaminů, a stáří, kdy přirozené stárnutí kostí vede k oslabování a vyšší lámavosti kostí.

Souvisí tedy s:

• menopauzou,
• těhotenstvím a kojením – krátkodobý úbytek kostní hmoty, který se většinou obnoví,
• dospíváním – klíčové období pro budování kostní hmoty,
• stářím – přirozené zpomalování regenerace kostí.

 

Duševní zdraví

Zní to překvapivě, ale deprese a stres mohou mít vliv i na kosti. Dlouhodobý stres totiž zvyšuje hladinu kortizolu, který oslabuje kosti. Navíc lidé s depresí často méně jedí, méně se hýbou a zanedbávají prevenci.

Souvisí tedy s:

• depresí,
• úzkostnými poruchami,
• chronickým stresem.

Má někdo v rodině osteoporózu? Dejte si pozor i vy!

Jedním z důležitých rizikových faktorů je rodinná anamnéza, tedy výskyt onemocnění v rodině. Pokud máte v rodině někoho, kdo trpí osteoporózou (např. maminku, babičku, tatínka nebo dědečka), máte vyšší riziko, že se u vás nemoc rozvine také. Dědí se především:

• typ kostní stavby – štíhlá postava s menším množstvím kostní hmoty je rizikovější,
• rychlost úbytku kostní hmoty,
• tvorba a obnova kostní tkáně.

Znalost rodinné anamnézy vám umožní jednat včas – změnit životosprávu, nechat si udělat testy a předejít komplikacím. Pokud víte, že se ve vaší rodině osteoporóza vyskytuje, můžete tomu včas předejít nebo zpomalit její rozvoj:

• Dbejte na dostatek vápníku a vitaminu D (např. mléčné výrobky, ryby, vejce, pobyt na slunci).
• Pravidelně se hýbejte – ideální je chůze, tanec, lehké posilování nebo jóga.
• Nekuřte a omezte alkohol.
• Zajděte si na preventivní vyšetření kostí (denzitometrii), zvlášť pokud jste žena po menopauze nebo muž ve věku nad 60 let.
• Poraďte se s lékařem – může doporučit preventivní opatření nebo doplňky stravy.

 

Dopady na psychiku a kvalitu života

Osteoporóza se neprojevuje bolestí – dokud nedojde ke zlomenině. A právě tehdy často přichází šok. Najednou člověk zjistí, že jednoduchý pád může vést k dlouhé rekonvalescenci nebo ztrátě soběstačnosti.

Strach z pádu může vést k omezení pohybu – což kosti ještě víc oslabí.

Ztráta nezávislosti (například po zlomenině krčku stehenní kosti) je pro mnoho seniorů obrovským zásahem.

Deformace páteře způsobené zlomeninami obratlů mohou vést ke snížení tělesné výšky, bolesti zad i psychickému nepohodlí.

 

Osteoporóza a každodenní život

Osteoporóza může znamenat nutnost upravit byt, styl chůze, jídlo i každodenní návyky. Člověk si často ani neuvědomí, kolik běžných věcí najednou „nejde tak snadno“.

Zvýšené riziko pádů (např. na kluzké podlaze) zvyšuje riziko zlomeniny.

Zvedání těžších předmětů může způsobit mikrofraktury.

Dlouhá chůze nebo sezení bývá nepříjemná kvůli bolesti zad nebo únavě.

 

Společenský a ekonomický dopad

Osteoporóza není jen osobní problém – má i širší společenský dopad:

Zlomeniny stojí zdravotnictví miliardy korun ročně.

Mnoho lidí po zlomenině už nikdy neobnoví plnou soběstačnost – stávají se závislými na péči druhých.

Dochází ke ztrátě mobility, která přináší i sociální izolaci.

 

U zlomeniny krčku stehenní kosti je u seniorů do jednoho roku úmrtnost až 20–30 %, a to kvůli komplikacím po operaci a dlouhodobé nehybnosti.

 

Mají osteoporózu i muži?

Přibližně 20–25 % všech případů osteoporózy postihuje muže. Incidence roste s věkem – riziko zlomeniny stoupá především po 70. roce života. Oproti ženám bývají zlomeniny u mužů spojeny s vyšší úmrtností a delší hospitalizací.

Osteoporóza u mužů může být:

Primární (idiopatická): obvykle po 70. roce věku, spojená s poklesem hladiny testosteronu a změnami ve vstřebávání vápníku.
 

Sekundární: častější než u žen, často v důsledku:

• hypogonadismu (snížená hladina testosteronu),
• chronického užívání glukokortikoidů,
• zneužívání alkoholu,
• nemocí jater, ledvin, trávicího traktu (např. celiakie),
• onkologických onemocnění (např. při léčbě rakoviny prostaty).

Zlomeniny, především krčku stehenní kosti, jsou u mužů spojeny s vyšší mortalitou než u žen. Včasné zachycení a léčba osteoporózy výrazně zlepšují kvalitu života i přežití.
 

Nejčastější otázky – nebojte se zeptat svého lékaře

Může mít osteoporóza vliv i na zuby nebo čelist?

Ano, osteoporóza může ovlivnit i čelistní kost, což se může projevit úbytkem kostní hmoty v okolí zubů a vést k jejich uvolňování. Zubní lékař by měl být informován o diagnóze osteoporózy, zejména pokud užíváte léky jako bisfosfonáty. Více se dočtete v článku Diagnostika a léčba osteoporózy.

Souvisí osteoporóza s menopauzou?

Ano, po menopauze dochází k poklesu hladiny estrogenu, což urychluje úbytek kostní hmoty. Právě z tohoto důvodu jsou ženy po přechodu nejrizikovější skupinou pro rozvoj osteoporózy.

Může osteoporóza ovlivnit držení těla nebo výšku?

Ano, při pokročilé osteoporóze může dojít ke zhroucení obratlů a tím k zakřivení páteře (tzv. hrbení) a úbytku tělesné výšky. Časté jsou i bolesti zad.

Je osteoporóza dědičná?

Ano, genetické faktory hrají roli – pokud má osteoporózu někdo z vašich blízkých příbuzných, především v ženské rodové linii, vaše riziko je vyšší. Je důležité o rodinné anamnéze informovat lékaře.

Má osteoporóza něco společného s dalšími nemocemi, jako je cukrovka nebo onemocnění štítné žlázy?

Ano, některá chronická onemocnění (např. diabetes mellitus neboli cukrovka, poruchy štítné žlázy, revmatoidní artritida) i jejich léčba mohou přispět k rozvoji osteoporózy. Vždy je vhodné zhodnotit celkový zdravotní stav a případné kombinace léků.