Diagnostika

Diagnostika osteoporózy není bolestivá ani složitá. Lékaři se snaží zjistit, jak husté a pevné jsou vaše kosti, a jestli u vás hrozí zvýšené riziko zlomenin. Nejčastěji se to dělá pomocí speciálního vyšetření kostní hustoty.
 

Měření hustoty kostí (denzitometrie)

Měření hustoty kostí je základ. Říká se mu denzitometrie (často označovaná jako DXA nebo DEXA podle anglického Dual-energy X-ray Absorptiometry) a probíhá podobně jako rentgen. Nejpřesněji se měří na kyčli a v oblasti bederní páteře. Ležíte na vyšetřovacím stole a denzitometrický přístroj vysílá dva paprsky rentgenového záření s různou energií. Celé to trvá jen pár minut, nebolí a není třeba žádná příprava. Výsledek ukáže, jak husté máte kosti ve srovnání s mladými zdravými lidmi. Podle toho, kolik záření projde skrz kost, se vypočítá její hustota. Výsledek neboli takzvané T-skóre se porovnává s průměrnými hodnotami zdravé populace (popř. se vyhodnocuje i Z-skóre, což je porovnání s průměrem pro daný věk, pohlaví a tělesné charakteristiky – používá se u dětí, mladších dospělých a mužů).

Rentgenové vyšetření – až když už dojde ke zlomenině

Běžný rentgen se používá hlavně tehdy, když si zlomíte kost i po malé zátěži (např. při zakopnutí nebo zvednutí tašky). Pomáhá zjistit, jestli může jít o osteoporotickou zlomeninu.
 

Krevní testy

Krevní odběry slouží hlavně k tomu, aby lékař vyloučil jiné příčiny řídnutí kostí, jako jsou poruchy štítné žlázy nebo nedostatek vitaminu D či vápníku. Také ukážou, jak vaše tělo kostní hmotu odbourává a tvoří.
 

Životní styl a anamnéza

Lékař se vás také zeptá na vaše zdraví, životní styl a zda se v rodině objevily zlomeniny nebo osteoporóza. Pomáhá mu to vyhodnotit, jestli jste rizikový pacient, který by měl jít na vyšetření kostí i bez příznaků.

 

Léčba

Léčba osteoporózy není jen o farmakoterapii. Je to komplexní přístup, který kombinuje správné léky, zdravý životní styl, pohyb a výživu. Cílem je zabránit dalšímu úbytku kostní hmoty a předejít zlomeninám.

Kdo léčí osteoporózu?

Osteoporózu obvykle nejprve zachytí praktický lékař, popř. gynekolog, který provede základní vyšetření a podle potřeby pacienta odešle ke specialistovi. Mezi hlavní odborníky, kteří osteoporózu léčí, patří gynekolog, praktický lékař, endokrinolog (zaměřený na hormonální rovnováhu), revmatolog (při souvislosti s revmatickými chorobami), ortoped (zejména při zlomeninách). U starších pacientů se může zapojit i geriatr. Osteolog se obvykle zabývá až těžšími nebo komplikovanějšími formami osteoporózy, případně osteoporózou spojenou s jinými nemocemi (např. revmatickými, endokrinními či metabolickými poruchami). S léčbou a prevencí mohou pomoci také nutriční terapeuti a fyzioterapeuti, kteří se věnují výživě a pohybové terapii.

 

Základní přístupy v léčbě

Léky na posílení kostí

Lékař vám může předepsat léky, které buď zpomalují úbytek kostní hmoty, nebo pomáhají tvořit novou kostní tkáň. Nejčastěji se používají:

• Antiresorpční léčba – snižuje odbourávání kostní hmoty:
  • Bisfosfonáty – zpomalují odbourávání kostí (alendronát, ibandronát, risedronát, zoledronát), užívají se buď ústy, nebo injekčně.
  • Denosumab – monoklonální protilátka, podkožní injekce každých 6 měsíců, pomáhá kosti zpevnit.

• Anabolická léčba – podporuje tvorbu nové kostní hmoty:
  • Anabolické léky (např. teriparatid) – podporují tvorbu nové kostní hmoty, používají se hlavně u těžších forem osteoporózy.
  • Romosozumab – novější terapie.

• Hormonální léčba – u žen po menopauze může pomoci estrogen, někdy i kombinovaná hormonální terapie.

 

Vápník a vitamin D

Bez vápníku a vitaminu D to nejde. Tyto látky tělo potřebuje, aby mohlo tvořit pevné kosti. Můžete je získat z potravy nebo formou doplňků stravy.

• Vápník – v mléčných výrobcích, máku, mandlích nebo zelené listové zelenině.
• Vitamin D – ze slunce, rybího tuku nebo doplňků stravy (hlavně v zimě).

Dospělý člověk s osteoporózou často potřebuje denně cca 1 200 mg vápníku a 800–1 000 IU vitaminu D.

 

Pohyb je klíč

Kosti potřebují zátěž a pohyb, aby zůstaly silné. Ideální jsou:

• rychlá chůze, tanec, cvičení s vlastní vahou těla (např. jóga nebo pilates),
• silový trénink – i starší lidé mohou posilovat lehce a bezpečně,
• cvičení pro rovnováhu a prevenci pádů – aby se předešlo pádům a případným zlomeninám.

 

Úprava životního stylu

Co škodí kostem? Kouření, nadměrná konzumace alkoholu a nedostatek pohybu. Omezit tyto faktory znamená chránit své kosti. Důležitý je i dostatečný spánek a vyvážená strava.

 

Bezpečný domov

Pro starší lidi je důležité minimalizovat riziko pádů:

• odstranění koberců, které kloužou,
• dobré osvětlení,
• madla v koupelně a bezpečné schody.

 

Vedlejší účinky léků na osteoporózu: Co je dobré vědět

Stejně jako u všech léčiv mohou mít i tyto přípravky určité vedlejší účinky. Je důležité znát možné reakce, ale zároveň si uvědomit, že většina lidí snáší léčbu velmi dobře a mírné vedlejší účinky lze dobře ovlivnit. Pravidelné kontroly u lékaře pomáhají včas zachytit jakékoli riziko.
 

Bisfosfonáty (např. alendronát, risedronát, ibandronát)

Výjimečně se může objevit podráždění jícnu, pálení žáhy či bolesti žaludku. Tomu lze předejít správným užíváním – tableta se užívá nalačno a zapíjí se dostatečným množstvím vody vestoje nebo vsedě.

Vzácněji se může objevit bolest svalů a kloubů a přechodné příznaky podobné chřipce po infuzi. Velmi vzácně může dojít k osteonekróze čelisti (odumření části kosti v čelisti) a atypickým zlomeninám – tyto komplikace jsou extrémně vzácné a většinou se týkají dlouhodobého užívání (nad 5 let). Prevence spočívá v dobré zubní hygieně a pravidelných návštěvách zubního lékaře.

Doporučení pro praxi: důsledně dodržujte způsob podání, sledujte příznaky v trávicím traktu, funkce ledvin (kontroluje lékař), popř. upozorněte na bolest stehen.
 

Denosumab

Možné vedlejší účinky jsou bolesti svalů a kostí, infekce močových cest či vyrážky.

Raritně podobně jako u bisfosfonátů může dojít k osteonekróze čelisti (zejména při špatném stavu zubů) – prevence spočívá v dobré zubní hygieně a pravidelných návštěvách zubaře.

Rizikové podání je kvůli hypokalcemii u pacientů se sníženou funkcí ledvin nebo při léčbě kortikoidy; nutné je doplňovat vápník a vitamin D.

Po vysazení léku může dojít k rychlému úbytku kostní hmoty a zvýšenému riziku zlomenin. Proto je důležité navázat jinou léčbou – vždy po dohodě s lékařem.

Doporučení pro praxi: důsledně dodržujte způsob podání, kontrolujte si hladiny vápníku a vitaminu D (provádí lékař), absolvujte vyšetření stavu ledvin (provádí lékař), věnujte se zubní prevenci před léčbou i během léčby, důležité je sledování infekcí a bolestí kostí.
 

Hormonální léčba (např. estrogeny nebo raloxifen)

Možné vedlejší účinky jsou návaly horka, bolesti hlavy, zvýšené riziko krevních sraženin (zejména u žen s vyšším rizikem trombóz).

V některých případech může být vhodné zvážit alternativní léčbu, zejména pokud jsou přítomny další rizikové faktory (např. křečové žíly, obezita, imobilita).

Doporučení pro praxi: důsledně dodržujte způsob podání, věnujte pozornost náhlé bolesti hlavy, dušnosti, bolesti na hrudi, otoku dolní končetiny, které mohou být známkou krevní sraženiny.
 

Nejčastější otázky – nebojte se zeptat svého lékaře

Jak zjistím, jestli už mám osteoporózu, nebo jen zvýšené riziko jejího rozvoje?

Nejspolehlivější metodou je denzitometrie – vyšetření hustoty kostí, nejčastěji v oblasti bederní páteře a kyčlí. Pokud máte rizikové faktory (např. věk nad 65 let, štíhlou postavu, úbytek výšky, časté zlomeniny, užívání kortikoidů), má smysl toto vyšetření provést.

Jaká léčba je pro mě nejvhodnější a jaké má vedlejší účinky?

Léčba závisí na závažnosti osteoporózy a dalších faktorech. Základem léčby bývají bisfosfonáty, ale jsou i jiné možnosti jako injekční léčba (např. denosumab) nebo hormonální terapie. Lékař vše pečlivě zváží podle vašeho stavu. Vedlejší účinky se liší podle typu léku, ale většinou jsou zvládnutelné.

Mohu osteoporózu zvrátit, nebo ji lze jen zpomalit?

Úplné „vyléčení“ není možné, ale léčbou můžeme výrazně zpomalit úbytek kostní hmoty, a hlavně snížit riziko zlomenin. Klíčem je důslednost – v léčbě, stravě i životním stylu. Více se dočtete v článku Rady ke zvládání osteoporózy – pohyb a strava.

Jak upravit jídelníček a pohyb, abych léčbu podpořil/a?

Důležité je dostatečné množství vápníku (mléčné výrobky, zelenina, minerální vody) a vitaminu D (ze slunce, potravin nebo doplňků stravy). Pohyb je klíčový – ideálně chůze, cvičení s vlastní vahou nebo lehké posilování. Naopak se vyhněte kouření, nadměrné konzumaci alkoholu a sedavému způsobu života. Více se dočtete v článku Rady ke zvládání osteoporózy – pohyb a strava.

Jak často a jakým způsobem se bude sledovat účinnost léčby?

Hustotu kostí sleduje lékař pomocí denzitometriíe obvykle každé 1–2 roky. Dále lékař hodnotí celkovou kondici, riziko pádů a zda se objevují nové zlomeniny. Podle výsledků se může léčba upravit.