Informace garantované lékaři
Osteoporózu neboli řídnutí kostí lze odhalit dříve, než dojde ke zlomenině – stačí vyšetření hustoty kostí pomocí denzitometrie, které je rychlé, nebolí a mnohé napoví. Kromě toho lékaři zohledňují rizikové faktory, rodinnou anamnézu a výsledky krevních testů. Včasná diagnostika je klíčem k prevenci komplikací. Léčba osteoporózy zahrnuje nejen léky na zpomalení úbytku kostní hmoty a podporu její obnovy, ale i úpravu životního stylu. Důležitý je dostatek vápníku, vitaminu D a pravidelný pohyb – ideálně chůze nebo cvičení s vlastní vahou. V některých případech lékař doporučí speciální injekce či infuze podporující tvorbu nové kosti. Léčba je dlouhodobá, ale může výrazně snížit riziko zlomenin. Když se nemoc podchytí včas, dá se s ní žít aktivní a plnohodnotný život.
Diagnostika osteoporózy není bolestivá ani složitá. Lékaři se snaží zjistit, jak silné a pevné jsou vaše kosti, a jestli u vás hrozí zvýšené riziko zlomenin. Nejčastěji se to dělá pomocí speciálního vyšetření kostní hustoty.
Měření hustoty kostí je základ. Říká se mu denzitometrie (často označovaná jako DXA nebo DEXA podle anglického Dual-energy X-ray Absorptiometry) a probíhá podobně jako rentgen. Nejpřesněji se měří na bedrech (kyčli) a v oblasti bederní páteře. Ležíte na vyšetřovacím stole a denzitometrický přístroj vysílá dva paprsky rentgenového záření s různou energií. Celé to trvá jen pár minut, nebolí a není třeba žádná příprava. Výsledek ukáže, jak husté máte kosti ve srovnání s mladými zdravými lidmi. Podle toho, kolik záření projde skrz kost, se vypočítá její hustota. Výsledek neboli takzvané T-skóre se porovnává s průměrnými hodnotami zdravé populace (popř. se vyhodnocuje i Z-skóre, což je porovnání s průměrem pro daný věk, pohlaví a tělesné charakteristiky – používá se u dětí, mladších dospělých a mužů).
Běžný rentgen se používá hlavně tehdy, když si zlomíte kost i po malé zátěži (např. při zakopnutí nebo zvednutí tašky). Pomáhá zjistit, jestli může jít o osteoporotickou zlomeninu.
Krevní odběry slouží hlavně k tomu, aby lékař vyloučil jiné příčiny řídnutí kostí, jako jsou poruchy štítné žlázy nebo nedostatek vitaminu D či vápníku. Také ukážou, jak vaše tělo kostní hmotu odbourává a tvoří.
Lékař se vás také zeptá na vaše zdraví, životní styl a zda se v rodině objevily zlomeniny nebo osteoporóza. Pomáhá mu to vyhodnotit, jestli jste rizikový pacient, který by měl jít na vyšetření kostí i bez příznaků.
Léčba osteoporózy není jen o farmakoterapii. Je to komplexní přístup, který kombinuje správné léky, zdravý životní styl, pohyb a výživu. Cílem je zabránit dalšímu úbytku kostní hmoty a předejít zlomeninám.
Osteoporózu obvykle nejprve zachytí praktický lékař, popř. gynekolog, který provede základní vyšetření a podle potřeby pacienta odešle ke specialistovi. Mezi hlavní odborníky, kteří osteoporózu léčí, patří gynekolog, praktický lékař, endokrinolog (zaměřený na hormonální rovnováhu), revmatolog (při souvislosti s revmatickými chorobami), ortoped (zejména při zlomeninách). U starších pacientů se může zapojit i geriatr. Osteolog se obvykle zabývá až těžšími nebo komplikovanějšími formami osteoporózy, případně osteoporózou spojenou s jinými nemocemi (např. revmatickými, endokrinními či metabolickými poruchami). S léčbou a prevencí mohou pomoci také nutriční terapeuti a fyzioterapeuti, kteří se věnují výživě a pohybové terapii.
Lékař vám může předepsat léky, které buď zpomalují úbytek kostní hmoty, nebo pomáhají tvořit novou kostní tkáň. Nejčastěji se používají:
Bez vápníku a vitaminu D to nejde. Tyto látky tělo potřebuje, aby mohlo tvořit pevné kosti. Můžete je získat z potravy nebo formou doplňků.
Kosti potřebují zátěž a pohyb, aby zůstaly silné. Ideální jsou:
Co škodí kostem? Kouření, nadměrná konzumace alkoholu a nedostatek pohybu. Omezit tyto faktory znamená chránit své kosti. Důležitý je i dostatečný spánek a vyvážená strava.
Pro starší lidi je důležité minimalizovat riziko pádů:
Stejně jako u všech léčiv mohou mít i tyto přípravky určité vedlejší účinky. Je důležité znát možné reakce, ale zároveň si uvědomit, že většina lidí snáší léčbu velmi dobře a mírné vedlejší účinky lze dobře ovlivnit. Pravidelné kontroly u lékaře pomáhají včas zachytit jakékoli riziko.
Častěji se může objevit podráždění jícnu, pálení žáhy, bolesti žaludku. Tomu lze předejít správným užíváním – např. tableta se užívá nalačno a zapíjí se dostatečným množstvím vody ve stoje nebo vsedě.
Vzácněji se může objevit bolest svalů a kloubů a přechodné příznaky podobné chřipce po infuzi. Raritně může dojít k osteonekróze čelisti (odumření části kosti v čelisti) a atypickým zlomeninám – tyto komplikace jsou extrémně vzácné a většinou se týkají dlouhodobého užívání (nad 5 let). Prevence spočívá v dobré dentální hygieně a pravidelných návštěvách zubaře.
Doporučení pro praxi: důsledně dodržujte způsob podání, sledujte symptomy v trávicím traktu, renální funkce (kontroluje lékař), popř. upozorněte na bolest stehen.
Možné vedlejší účinky jsou bolesti svalů a kostí, infekce močových cest, vyrážky.
Raritně podobně jako u bisfosfonátů může dojít k osteonekróze čelisti (zejména při špatném zubním stavu) – prevence spočívá v dobré dentální hygieně a pravidelných návštěvách zubaře.
Rizikové podání je kvůli hypokalcemii u pacientů se sníženou renální funkcí nebo při léčbě kortikoidy, nutné je doplňovat vápník a vitamin D,
Po vysazení léku může dojít k rychlému úbytku kostní hmoty a zvýšenému riziku zlomenin. Proto je důležité navázat jinou léčbou – vždy po dohodě s lékařem.
Doporučení pro praxi: důsledně dodržujte způsob podání, monitorace hladin vápníku a vitaminu D (kontroluje lékař), vyšetření stavu ledvin (kontroluje lékař), věnujte se zubní prevenci před i během léčby, sledování infekcí a bolestí kostí.
Možné vedlejší účinky jsou návaly horka, bolesti hlavy, zvýšené riziko krevních sraženin (zejména u žen s vyšším rizikem trombóz).
V některých případech může být vhodné zvážit alternativní léčbu, zejména pokud jsou přítomny další rizikové faktory (např. křečové žíly, obezita, imobilita).
Doporučení pro praxi: důsledně dodržujte způsob podání, věnujte pozornost náhlé bolesti hlavy, dušnosti, bolesti na hrudi, otoku dolní končetiny, které mohou být známky krevní sraženiny.
Jak zjistím, jestli mám osteoporózu, nebo jí jen předcházím?
Nejspolehlivější metodou je denzitometrie – vyšetření hustoty kostí, nejčastěji v oblasti bederní páteře a kyčlí. Pokud máte rizikové faktory (např. věk nad 65 let, štíhlou postavu, úbytek výšky, časté zlomeniny, užívání kortikoidů), má smysl toto vyšetření provést.
Jaká léčba je pro mě nejvhodnější a jaké má vedlejší účinky?
Léčba závisí na závažnosti osteoporózy a dalších faktorech. Základem léčby bývají bisfosfonáty, ale jsou i jiné možnosti jako injekční léčba (např. denosumab) nebo hormonální terapie. Lékař vše pečlivě zváží podle vašeho stavu. Vedlejší účinky se liší podle typu léku, ale většinou jsou zvládnutelné.
Mohu osteoporózu zvrátit, nebo ji lze jen zpomalit?
Úplné „vyléčení“ není možné, ale léčbou můžeme výrazně zpomalit úbytek kostní hmoty, a hlavně snížit riziko zlomenin. Klíčem je důslednost – v léčbě, stravě i životním stylu. Více se dočtete v článku Rady ke zvládání osteoporózy – pohyb a strava.
Jak upravit jídelníček a pohyb, abych léčbu podpořil/a?
Důležité je dostatečné množství vápníku (mléčné výrobky, zelenina, minerální vody) a vitaminu D (ze slunce, potravin nebo doplňků). Pohyb je klíčový – ideálně chůze, cvičení s vlastní vahou nebo lehké posilování. Naopak se vyhněte kouření, nadměrnému alkoholu a sedavému způsobu života. Více se dočtete v článku Rady ke zvládání osteoporózy – pohyb a strava.
Jak často a jakým způsobem se bude sledovat účinnost léčby?
Hustotu kostí sledujeme denzitometrií obvykle každé 1–2 roky. Dále lékaři hodnotí celkovou kondici, riziko pádů a zda se objevují nové zlomeniny. Podle výsledků se může léčba upravit.
