A_Diagnostika a léčba osteoporózy

Aktualizováno: 26. 06. 2025
A_Diagnostika a léčba osteoporózy

DIAGNOSTIKA

Diagnostika osteoporózy není bolestivá ani složitá. Lékaři se snaží zjistit, jak silné a pevné jsou vaše kosti, a jestli u vás hrozí zvýšené riziko zlomenin. Nejčastěji se to dělá pomocí speciálního vyšetření kostní hustoty.

1. Měření hustoty kostí (denzitometrie)

Tohle vyšetření je základ. Říká se mu denzitometrie (často označovaná jako DXA nebo DEXA podle anglického Dual-energy X-ray Absorptiometry) a probíhá podobně jako rentgen. Nejpřesněji se měří na bedrech (kyčli) a v oblasti bederní páteře. Ležíte na vyšetřovacím stole a denzitometrický přístroj vysílá dva paprsky rentgenového záření s různou energií. Celé to trvá jen pár minut, nic nebolí a není třeba žádná příprava. Výsledek ukáže, jak husté máte kosti ve srovnání s mladými zdravými lidmi. Podle toho, kolik záření projde skrz kost, se vypočítá její hustota. Výsledek neboli takzvané T-skóre se porovnává s průměrnými hodnotami zdravé populace. Z-skóre je porovnání s průměrem pro daný věk, pohlaví a tělesné charakteristiky (používá se u dětí, mladších dospělých a mužů).

Výsledná hodnota T-skóre

  • nad –1,0: normální hustota
  • mezi –1,0 a –2,5: osteopenie (snížená hustota)
  • pod –2,5: osteoporóza

 

2. Rentgen – až když už dojde ke zlomenině

Běžný rentgen se používá hlavně tehdy, když si zlomíte kost i po malé zátěži (např. při zakopnutí nebo zvednutí tašky). Pomáhá zjistit, jestli může jít o osteoporotickou zlomeninu.

3. Krevní testy

Krevní odběry slouží hlavně k tomu, aby lékař vyloučil jiné příčiny řídnutí kostí, jako jsou poruchy štítné žlázy nebo nedostatek vitaminu D či vápníku. Také ukážou, jak vaše tělo kostní hmotu odbourává a tvoří.

4. Dotazník a osobní anamnéza

Lékař se vás také zeptá na vaše zdraví, životní styl a zda se v rodině objevily zlomeniny nebo osteoporóza. Pomáhá mu to vyhodnotit, jestli jste rizikový pacient, který by měl jít na vyšetření kostí i bez příznaků.

 

LÉČBA
 

Kdo léčí osteoporózu?

Obvykle internista, revmatolog, endokrinolog, ortoped nebo specialista na osteologii. Praktický lékař může indikovat vyšetření.

Léčba osteoporózy není jen o polykání prášků. Je to komplexní přístup, který kombinuje správné léky, zdravý životní styl, pohyb a výživu. Cílem je zabránit dalšímu úbytku kostní hmoty a předejít zlomeninám.
 

1. Léky na posílení kostí

Lékař vám může předepsat léky, které buď zpomalují úbytek kostní hmoty, nebo pomáhají tvořit novou kostní tkáň. Nejčastěji se používají:

Antiresorpční terapie – snižuje odbourávání kostní hmoty:

  • Bisfosfonáty – zpomalují odbourávání kostí (alendronát, ibandronát, zoledronát)
  • Denosumab – monoklonální protilátka, podkožní injekce každých 6 měsíců, pomáhá kosti zpevnit.

Anabolická léčba – podporuje tvorbu nové kostní hmoty:

  • Anabolické léky (např. teriparatid) – podporují tvorbu nové kostní hmoty, používají se hlavně u těžších forem osteoporózy.
  • Romosozumab – novější terapie

Hormonální léčba – u žen po menopauze může pomoci estrogen, někdy i kombinovaná hormonální terapie.

 

2. Vápník a vitamin D

Bez vápníku a vitaminu D to nejde. Tyto látky tělo potřebuje, aby mohlo tvořit pevné kosti. Můžete je získat z potravy, nebo formou doplňků.

  • Vápník – v mléčných výrobcích, máku, mandlích nebo zelené listové zelenině.
  • Vitamin D – ze slunce, rybího tuku nebo doplňků (hlavně v zimě).

 

3. Pohyb je klíč

Kosti potřebují zátěž a pohyb, aby zůstaly silné. Ideální jsou:

  • Rychlá chůze, tanec, cvičení s vlastní vahou těla (např. jóga nebo pilates),
  • Silový trénink – i starší lidé mohou posilovat lehce a bezpečně,
  • Cvičení pro rovnováhu a prevenci pádů – aby se předešlo zlomeninám.

 

4. Úprava životního stylu

Co škodí kostem? Kouření, nadměrná konzumace alkoholu a nedostatek pohybu. Omezit tyto faktory znamená chránit své kosti. Důležitý je i dostatečný spánek a vyvážená strava.

 

5. Bezpečný domov

Pro starší lidi je důležité minimalizovat riziko pádů:

  • odstranění koberců, které kloužou,
  • dobré osvětlení,
  • madla v koupelně a bezpečné schody.

Sdílet tento článek

Chcete ještě více informací a tipů od lékařů?

Spojte se s námi!