Stud, obavy, neinformovanost, vyčkávání na obtíže. I to jsou důvody, proč stále takřka polovina žen nechodí na preventivní gynekologické prohlídky, ačkoli jsou časově nenáročné, přináší jen minimální diskomfort a jednou ročně jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Pravidelná návštěva gynekologa v každém věku přitom pomáhá včas odhalit nebo zabránit rozvoji nejen onemocnění spojených s infekcí lidským papilomavirem (HPV) včetně rakoviny děložního čípku, na kterém lze změny zachytit ještě v přednádorových stádiích.
Tak si věnujte pár minut ročně – vaše zdraví za to určitě stojí! A ani současná covidová doba na tom nic nemění. Gynekologové fungují standardně a dodržují všechna potřebná bezpečnostní opatření, proto byste neměly pravidelné preventivní prohlídky oddalovat!
Obecně je smyslem screeningu plošné preventivní vyšetřování populace se záměrem vyhledávat časná, a tedy i léčitelná, stádia rakoviny. Pokud chodíte na gynekologické prohlídky pravidelně jednou ročně, automaticky jste zařazeny i do programu screeningu rakoviny děložního čípku (kolposkopie a stěr z děložního čípku).
Od 45. roku věku byste se měla ve dvouletých intervalech účastnit také screeningového programu pro včasný záchyt rakoviny prsu (mamografické vyšetření) a od 50. roku věku screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku (test skrytého krvácení do stolice jednou ročně nebo kolonoskopické vyšetření jednou za 10 let). Všechna screeningová vyšetření jsou u nás plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění a všechna můžete řešit s vaším gynekologem, který vám poskytne potřebné informace, žádanky a případně i testy skrytého krvácení do stolice.
Infekce HPV je v současnosti považována za nejčastější sexuálně přenosné onemocnění, které může u žen i mužů vést ke vzniku mnoha nemocí – a to v různých částech lidského těla –, od nádorů až po velmi frustrující genitální bradavice. Před dosažením 50. roku věku se nakazí asi 80 procent z nás. K infekci však může dojít i při nekoitálních aktivitách, ani kondom tedy není dokonalou ochranou.
Velmi výrazně, až o 90 procent, může snížit riziko rozvoje onemocnění spojených s lidskými papilomaviry očkování proti HPV, které představuje jedinou racionální a účinnou primární prevenci a o které můžete požádat svého gynekologa. Na trhu jsou dostupné tři vakcíny proti HPV, z veřejného zdravotního pojištění je očkování hrazeno 13letým dívkám a chlapcům.
Každá sexuálně aktivní žena by měla zodpovědně přistupovat i ke svému reprodukčnímu zdraví a vhodnou volbou antikoncepce by se měla chránit před neplánovaným těhotenstvím. V současnosti existuje široké spektrum antikoncepčních metod, které umožňuje, abyste pro sebe mohla zvolit účinnou a přitom bezpečnou metodu.
Při výběru je potřeba respektovat kontraindikace, které stanoví váš gynekolog, pokud žádné nezjistí, závisí volba konkrétní antikoncepce na vašich osobních preferencích, frekvenci pohlavního styku, plánování těhotenství či nekontracepčních výhodách. Právě kombinovaná hormonální antikoncepce ženám přináší i spoustu dalších benefitů, ať už je to prevence proti některým nádorovým onemocněním, řešení problémů s pletí nebo úprava menstruačního cyklu.
Žádná z metod kombinované a progestagenní hormonální antikoncepce neovlivňuje funkci ženských pohlavních orgánů, pokud je vysazena. Ovulace a plánované početí mohou nastat u zdravých a fertilních žen během prvního cyklu po vysazení antikoncepce.
Jedinou výjimku představuje injekční hormonální antikoncepce, kdy se v organismu ukládá depotní medroxyprogesteron-acetát a po vysazení může ještě několik měsíců potlačovat ovulaci (zhruba 6–9 měsíců). Ostatní metody hormonální antikoncepce tuto vlastnost nemají. Může se ale stát, že uživatelka měla sníženou plodnost již před nasazením hormonální antikoncepce nebo se snížila v průběhu jejího užívání, a to bez příčinné souvislosti. Často je hormonální antikoncepce doporučena.
Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP
k normalizaci nepravidelností menstruačního cyklu, po jejím vysazení se pak obnoví původní profil krvácení. Jindy ženy užívají hormonální antikoncepci do středního věku, kdy spontánní plodnost klesá. Po vysazení antikoncepce nemohou otěhotnět, protože je funkce vaječníků již snížena (spontánní plodnost se snižuje s věkem a výrazně se zhoršuje u žen starších 37 let). Poruchu plodnosti pak dávají do souvislosti s užívanou hormonální antikoncepcí, která však sama o sobě fertilitu zhoršit nemůže. Každá efektivní antikoncepční metoda naopak reprodukční zdraví žen chrání, protože vyloučí případy nechtěných těhotenství, která mohou mít i negativní zdravotní aspekty (mimoděložní těhotenství, potrat, komplikace gravidity).
Kombinovaná hormonální, progestagenní i nitroděložní antikoncepce působí preventivně vůči řadě zhoubných nádorů.
Kombinovaná hormonální antikoncepce výrazně snižuje riziko rakoviny vaječníků a rakoviny děložního těla. Ochranný účinek trvá nejméně 15 let po ukončení podávání antikoncepce. Předpokládá se, že její široké užití vedlo ke snížení úmrtnosti v důsledku nádoru ovaria o 30–50 %, což představuje v absolutním vyjádření 2000–3000 případů úmrtí v Evropě každým rokem.
Podávání kombinované hormonální antikoncepce snižuje riziko rakoviny děložního těla přibližně o 50 %. Ochranný efekt byl prokázán v intervalu 15–20 let po vysazení. Zavedení nitroděložního systému s levonorgestrelem je vysoce efektivní v prevenci nadměrného zbytnění děložní sliznice, ze kterého vzniká rakovina děložního těla. Ukazuje se tedy, že ženy s nitroděložní antikoncepcí různého typu mají méně často rakovinu děložního těla. Podávání depotního medroxyprogesteron-acetátu snižuje riziko rakoviny děložního těla o 80 % a vykazuje vyšší stupeň ochrany než tabletová kombinovaná antikoncepce. Současně nezvyšuje riziko vývoje nádoru ovaria, děložního hrdla a jater.
Tabletová kombinovaná antikoncepce také snižuje riziko onemocnění rakovinou tlustého střeva. Snížení rizika platí podobně pro nádor tlustého střeva i konečníku. V absolutním vyjádření představuje ochranný účinek této antikoncepce na úmrtnost evropských žen v důsledku nádoru tlustého střeva a konečníku 1000–3000 případů za jeden rok.
Podávání tabletové kombinované antikoncepce mírně zvyšuje výskyt rakoviny prsu u žen, které ji užívaly během posledních 10 let. Riziko je mírně zvýšené u aktuálních uživatelek a zůstává zvýšené do 10 let po vysazení. Prokázána přitom nebyla žádná souvislost s celkovou dobou podávání kombinované hormonální antikoncepce, dávkou, ani typem progestinu a estrogenu. Pokud již dojde k vývoji nádoru prsu, bývá nejčastěji lokalizovaný – tedy omezený na oblast prsu, bez rozšíření do dalších částí těla. Další studie však souvislost mezi užíváním moderních přípravků kombinované hormonální antikoncepce a vyšším rizikem rozvoje nádoru prsu neprokázaly.
Nitroděložní systém s levonorgestrelem a další progestagenní metody hormonální antikoncepce riziko rakoviny prsu nezvyšují.
Rakovina děložního hrdla je způsobena určitými typy lidského papilomaviru (HPV). HPV je běžná infekce, které se obvykle organizmus sám zbaví, ale někdy přetrvává. Přetrvávající infekce je pak základem rozvoje rakoviny děložního hrdla. Ukazuje se, že podávání tabletové kombinované antikoncepce v průběhu 5 let pravděpodobně urychlí vývoj přetrvávající infekce HPV. Desetileté užívání antikoncepce u žen ve věku 20–30 let pak zvyšuje celoživotní riziko vzniku rakoviny děložního hrdla ve věku 50 let – konkrétně ze 7,3 na 8,3 případů na 1000 žen v méně rozvinutých zemích a z 3,8 na 4,5 případů na 1000 žen v zemích rozvinutých. Rozdíl mezi rozvinutými
a rozvojovými zeměmi je dán výskytem HPV a zejména dostupností screeningu nádoru děložního hrdla. Počet případů rakoviny děložního hrdla souvisejících s podáváním kombinované hormonální antikoncepce je velmi nízký. Pokud je dostupný spolehlivý screening a včasná detekce přednádorových změn, pak je hormonální antikoncepce jako rizikový faktor nevýznamná.
U historické tabletové antikoncepce byly popsány nezhoubné nádory jater (adenomy). Jejich vznik souvisí s denní dávkou použitých hormonů. Analýza 12 studií, které zkoumají vztah mezi užíváním kombinované hormonální antikoncepce a zhoubným nádorem jater, dospěla k závěru, že mezi nimi neexistuje prokazatelná souvislost.
Jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují naše zdraví, je životní styl. Správná životospráva ovšem nezahrnuje jen správné stravovací návyky, ale i pravidelný pohyb, dostatečně dlouhý a kvalitní spánek, pravidelný odpočinek a vyvarování se kouření či přílišné konzumace alkoholu. Základem zdravé výživy je pestrá a vyvážená strava, která obsahuje dostatek makroživin (bílkoviny, sacharidy, tuky) i mikroživin (vitamíny, minerály a stopové prvky). Klíčové je omezit konzumaci nevhodných potravin, jako jsou např.
živočišné výrobky, bílé a sladké pečivo, jednoduché cukry nebo smažená jídla, a naopak zvýšit příjem nenasycených mastných kyselin a vlákniny v podobě čerstvé zeleniny a ovoce. I pokud se stravujete zdravě, měla byste myslet na to, že v situacích, které kladou zvýšené nároky na váš organismus, můžete být vystavena nedostatku živin. Jedná se třeba o těhotenství, kojení, silné menstruační krvácení či větší fyzickou zátěž.
Většina z nás má v dnešní době sedavé zaměstnání, o to důležitější je věnovat se pravidelným pohybovým aktivitám. Pomohou vám nejen zlepšit fyzickou kondici a duševní pohodu, ale i předcházet civilizačním chorobám, jako jsou obezita, srdečně-cévní onemocnění, cukrovka, rakovina a další.
Vhodnou sportovní aktivitu by si měl každý zvolit podle svých zdravotních, fyzických a časových možností. Pokud nejste zvyklá sportovat, nemusíte se hned nutit k návštěvě fitness centra nebo se odhodlávat k běhání. Důležité je, aby vás pohybová aktivita bavila. Nejsnazší je začít chůzí, jejíž intenzitu i délku můžete postupně navyšovat a která představuje jednoduchý, finančně nenáročný a kdykoli dostupný sport pro každého. Tak se zkuste každý den projít alespoň 30 minut, třeba cestou z práce nebo za kamarádkou.
